Proces zrání betonu

Základem zrání betonu je krystalizace cementového pojiva. Obvykle začíná během hodiny po namíchání betonu. Rychlost tohoto procesu je přímo úměrná teplotě a nelze ji přerušit. Nezávisí na přítomnosti vzduchu, proto tuhne beton i pod vodou. Naprosto fatální a nevratné důsledky má zmrznutí vody v krystalech betonové směsi.

Pevnost betonu

Výsledná pevnost betonu je dána především vlastnostmi cementu a skladbou kameniva, u kterého se sleduje tzv. frakční křivka. Betony s vysokým podílem cementu vůči kamenivu (1:2 až 1:3) dosahují 30% až 50% pevnosti za 1 až 2 dny. Po uplynutí 28 dnů je beton označován jako vyzrálý, s plnou pevností.

Důvod vyztužování

Beton je značně odolný proti působení tlaku, ale málo odolává v opačném směru, tj. tahovým silám. To je hlavní důvod jeho kombinování s výztuží, která je nejčastěji ocelová. Jako další vyztužovací materiály se používají různé kabely, skleněná, plastová nebo uhlíková vlákna.

Ovlivňování průběhu zrání

Přísady a příměsi dokážou průběh zracího procesu silně ovlivnit. Jejich obsah v betonu zpravidla nepřevyšuje pět hmotnostních procent.

Jednoduchým a účinným způsobem, jak zabránit rychlému vysychání betonu, je přikrytí polyetylenovou folií (igelit, microten).

Pro rychlejší zrání se používají, zejména v chladném prostředí, elektrické topné kabely.

Existují technologie z oblasti senzorové techniky (optovláknový interferometr) pro monitoring zracího procesu betonu.